MINCE NA OBLOZE

(duben 2016)
Když jsem byl
mladší,
koukal jsem dolů
na zem.
Potřeboval jsem ji:
kotvu,
která mě drží
mezi bdělými.
A nacházel jsem
cenné věci.
Teď si pamatuju
už jen mince.
Vše ostatní
je pryč.
Mince jsou důležité
pořád.
Zestárl jsem:
měl jsem jinou
možnost?
Mince získávám.
Jinak.
Také je ztrácím.

Koukám nahoru:
na vršky paneláků,
na elektrické sloupy
a někdy
zahlédnu i oblohu.
To je fajn.
Země je těžká,
bolí mě kolena
z obyčejných věcí
a myšlenek.
Ne vždy,
jen často.

Někdy
i zakopnu.