LA SOLITAIRE

(listopad 2013)
Za halasných letních večerů
nemyslíme
na šoky z rán
a rány noci.
Opilí vínem
nad střechy paneláků
bezbřeze klábosíme
a později
křičíme na hvězdy
do úst zítřku
a vrháme se do šepotu
náručí
a z měsíce
rovnou na čelist.
Zříkáme se duše
v rytmu myšlenky
v neomezené hlavě
celí žhaví
po prastarém nebeském
kontaktu:
absolutní dynamo
básně života
vyříznuté ze soukolí koster.
Jazyky šlichtují
lížou svět
a jako žiletky
šprýmují o bytí.
Prázdnota podlitin
a moje vlastní,
divoká a odvazová
vzlykající píseň masa:
Adam a Eva
smrtelný hřích
neexistuje
existují jen duše
ubité v bludišti
vystavěným
někým jiným.

Našla jsi mě!

Přeci sis nemyslela, že Tě nechám bez pořádného dárku!
Chceš-li dárek ke Tvým narozeninám, dej mi vědět, kam jej chceš poslat: